O blechách a tak

Karel Plíhal

1:Jsem starý pF#menzion pro osamělé blC#mechy,
ne každá blHmecha má to štěstí, že má chC#otě,
celé dny pHmoslouchám ty jejich marné vzdC#echy,
všechny se Hmupíjejí nCdiměkde o samC#otě.
2:Tak blecha Jindřiška přišla o svého druha,
v předvečer svatební to pro ni rána byla,
zapíjel svobodu a chlastal jako duha
a krevní destička mu v krku zaskočila.
R:TEyhle trAagédie blEeší vás jF#mistě nepotC#měší,
buďmDe k nim trochu vlEídnějšAí,E 
vždyť i lAidé krev si pEijí a, kF#moneckonců, žC#mijí
a svDět je stále krEásnějšC#í.
3:A bleše Tamaře zas blešák s jinou zahnul,
jednou je přistihla, no prostě - žádná psina,
pod tíhou svědomí on na život si šáhnul,
skočil mi do dlaně, když fackoval jsem syna.
4:A blecha Renata je osamělá matka,
starej si odskočil na kolemjdoucí jehně,
to jehně zavedli na nedaleká jatka,
co nocí proplakala na mém levém stehně.
R:+ a svět je stDále krEásnějšAí D..EA 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:37:12.797+00:00
Výsledky hledání: